Hubáčkovic strana webová
Přikládání souborů
Opět pozor! Nejprve se přesvědčte, že na pracovní ploše je aktivní projekt ten, kterému chcete přikládat soubory. Pokud tomu tak je, klikněte na tlačítko Soubory na horní liště menu. Tak přejdete na hlavní stránku Souborů, na které se objeví strom adresářů se soubory. Jste-li zde poprvé, je k dispozici pouze kořen / , což je kořenový adresář vašeho Projektu, pod ním Projekt / Soubory a zatím prázdný seznam souborů a podadresářů, Obr. 1.
Jako první musíme vytvořit v kořenovém adresáři novou složku ( Nová složka ), protože kvůli přehledné struktuře soubory zopravidla do kořenového adresáře neukádáme, Obr.2. Pro snazší orientaci k ní můžeme připojit poznáku o jejím obsahu.
Ve vytváření stromu můžeme pokračovat tak, že se nejprve kliknutím na Složku 1 do ní přeneseme, takže se objeví vlevo nahoře pod Kořenem a seznam položek se tak vyprázdní, Obr. 3. Pokud tento přesun neprovedeme, další vytvořené položky (složky nebo soubory) se uloží rovněž do Kořene.
Poté buďto vytvoříme podřazenou Složku 2, Obr. 4, nebo z disku impotujeme soubor ( + Nový soubor ), Obr. 5. Ideální způsobe je vytvořit nejdříve adresářový strom a do něho pak v průběhu řešení projektu ukládat potřebné soubory. Je tedy dobré mít koncepci struktury adresáře souborů. Pokud umístíme položku omylem na nesprávné místo, nic se neděje - můžeme ji přesunout, nebo odstranit, viz menu.
Tímto způsobem postupujeme do okamžiku, kdy vytvořená struktura adresáře odpovídá našim představám. Důležitým momentem je přiřazení vybraných položek adresáře jednotlivým úkolům. Přiřazením si zajistíme, že budeme-li se pohybovat v prostředí úkolů, budou v jejich zápatí uvedeny přiložené složky a soubory, takže s nimi můžeme pracovat přímo z úkolů.
Pokud nejsou řešitelé projektů zařazeni do více skupin, z nichž aspoň jedné nechceme některé soubory ukazovat, fuinkci fuknkci Přidat skupinu nepoužíváme, protože v případě přiřazení neexistující skupině se takto ošetřený soubor či složka zneviditelní všem řešitelům projektu.
U souborů je nastaveno verzování. To znamená, že když omylem či záměrně přepíšeme nějaký soubor stejnojmeným, uloží se nový s číslem vyšší verze a původní zůstane zachován, čímž se předejde nežádoucí ztrátě dat a zároveň máme k dispozici přehled, jak se soubor v čase vyvíjel.
